Vyšehrad prošel za vlády Karla IV. velkorysou přestavbou. Nově budované opevnění Nového Města pražského se tehdy přimklo k vyšehradským hradbám, které rovněž prošly významnými změnami. Praze tehdy přibyla významná dominanta, brána Špička. Brána chránila přístup do panovnické rezidence a vlastně i města Prahy od jihovýchodu. Z někdejší významné dominanty gotické Prahy zůstaly dnes dochovány jen zbytky jejího zdiva, které běžný návštěvník Vyšehradu i snadno přehlédne. Brána je jako monumentální stavba zachycena řadou mladších vyobrazení Prahy. Ty umožnily její rámcovou kresebnou rekonstrukci. Z ní vychází i digitální hmotový model jedné z možných variant brány.
Brána o šíři přes 27 metrů byla vysunuta před hradební linii. Vnitřní průběh brány kopíroval průběh hradeb. Zdivo dosahovalo šířky až 2,5 metrů. Horní patro bočních věží bylo vybaveno řadou střílnových okének, stejně jako horní část brány. Horní ochoz se střílnami byl ze zdiva hrázděného. Stavba byla zakončena nárožními arkýřovými věžičkami s jehlanovými stříškami a korouhvičkami. Předpokládaný je lomený oblouk průjezdu. Jako střešní krytina byla nejspíše použita břidlice, obdobně jako na dalších význačných stavbách v Praze, jednoznačné doklady ovšem zatím chybí. Stejně tak hypotetické je použití režného zdiva, které vychází z pravděpodobné podoby celých hradeb. Mohlo být původně ponecháno neomítnuté. Brány jako výjimečné stavby však mohly být - a zřejmě často i byly - omítané, případně mohl být vnější líc zdiva nepravidelně pokryt pozůstatky zdící malty. V mladším období ale zůstaly neomítané pouze kvádry nárožní armatury věží.
Digitální model brány Špička byl vytvořen pro virtuální výstavu Karel IV. a Praha – urbanismus, stavební typy a vybrané stavební projekty (www.praha-archeologicka.cz). Výstava vznikla za podpory MK ČR jako součást Národních oslav 700. výročí narození císaře Karla IV. a je zařazena do programu Strategie AV21.